Přijdete k bazénu s tím, že si po náročném dni konečně zaplavete – a místo průzračné modré vody se na vás dívá něco, co připomíná spíš rybník. Zelená, zakalená, nepříjemně páchnoucí voda. Zná to skoro každý majitel bazénu. Já osobně jsem si tím prošel poprvé v druhé sezóně, kdy jsem si naivně myslel, že mám péči o vodu dobře zvládnutou. Neměl jsem.
Dobrá zpráva je, že problémy s řasami nejsou důvodem k panice a ve většině případů je zvládnete vyřešit sami, bez volání odborníků. Špatná zpráva je, že to chce čas, trpělivost a správný postup – a taky je potřeba vědět, s jakým typem řasy vlastně bojujete. Zelená voda je totiž jen jeden z možných scénářů. V bazénu se mohou usadit také žluté (hořčičné) nebo černé řasy, a každý z těchto případů se chová trochu jinak a vyžaduje trochu jiný přístup. V tomto článku vám popíšu příčiny vzniku jednotlivých typů řas, jejich rozdíly a krok za krokem celý postup, jak se jich zbavit.
Příčinou zelené vody jsou vždy řasy – mikroskopické rostliny, které se ve vodě množí geometrickou řadou, pokud jim k tomu vytvoříte podmínky. A podmínky pro jejich růst vytvoříte velmi snadno, aniž byste cokoliv udělali špatně záměrně.
Nejčastější příčiny jsou tyto:
Pokud klesne obsah aktivního chlóru (nebo jiné dezinfekce) pod kritickou hodnotu, řasy se začnou množit. Stačí pár horkých slunečních dní, kdy se chlór rychle spotřebovává, a problém je na světě. V létě při teplotách přes 30 °C se chlór rozkládá pod UV zářením mnohem rychleji, než jste zvyklí z jara.
I kdybyste měli v bazénu dostatek chlóru, při nesprávném pH takřka nepůsobí. Optimální hodnota pH se pohybuje mezi 7,2 a 7,6. Pokud pH přesáhne 7,8, účinnost dezinfekce prudce klesá – a řasy začnou slavit. Tohle bývá zákeřná příčina, protože na první pohled nevíte, co se děje. Chlór naměříte, zdá se v pořádku, a přesto voda zezelená.
Filtrace by měla běžet alespoň 6–8 hodin denně – ideálně rozložených do dvou cyklů. Pokud filtrace vypadne (přepálený jistič, výpadek proudu, prostě zapomenete zapnout) třeba jen na 24–48 hodin při teplém počasí, může to stačit k tomu, aby se řasy chopily příležitosti.
Zaplavený nebo zanešený filtrační písek přestane plnit svoji funkci. Pokud jste ho již delší dobu nepropírali zpětným proplachem, může být přesycený nečistotami a místo čištění vody ji fakticky znečišťuje.
Pokud jsou poblíž bazénu záhony, trávník nebo stromy a vy zahradničíte s hnojivem, může dusík a fosfor ze hnojiva skončit ve vodě. A to jsou přesně živiny, na kterých se řasy nejlépe daří.
Po bouřce, silném dešti nebo po velké návštěvě, kdy se v bazénu koupalo hodně lidí (opalovací krémy, pot, zbytky kosmetiky), se chemická rovnováha vody rychle naruší. V takovém případě je potřeba okamžitě reagovat.
Než začnete něco dělat, je dobré odhadnout, s jak velkým problémem máte co do činění. Zhruba se dá situace rozdělit do tří stupňů:
Voda je lehce zelená nebo mléčně kalná, ale stále vidíte na dno. Tohle je nejčastější situace, která nastane po pár dnech horka nebo přehlédnuté chemii. Řeší se relativně snadno – viz postup níže.
Voda je zřetelně zelená, ke dnu nevidíte nebo jen mlhavě. Stěny bazénu jsou kluzké a cítíte typický zápach řas. Tady vás čeká víc práce a minimálně 2–3 dny řešení.
Voda je sytě zelená, neprůhledná, u hladiny mohou plavat chomáče řas. Na dno nevidíte vůbec. V takovém případě vás nemíjí otázka, jestli vodu raději úplně vypustit a napustit znovu. Odpověď záleží na dalších okolnostech – k tomu se dostaneme na konci.
Ale pozor – ne každý problém s řasami se projeví zelenou vodou. Existují i dva další typy, které jsou zákeřnější a hůř se s nimi bojuje.
Žluté řasy (někdy označované jako hořčičné nebo pískové) se projevují trochu jinak než zelené. Nevybarví vám celou vodu – místo toho se usazují na stěnách a dně bazénu ve formě žlutavých, béžových nebo pískově zbarvených skvrn, které na první pohled vypadají jako písek nebo nečistota nanesená větrem. Snadno je zaměníte za usazeninu, ne za živý organismus.
Právě to je jejich záludnost. Mnoho majitelů bazénů je opakovaně ometá kartáčem, aniž by tušili, že je potřeba reagovat chemicky. Žluté řasy jsou navíc výrazně odolnější vůči chlóru než ty zelené – přežívají při hodnotách, které by zelené řasy dávno zlikvidovaly, a mají schopnost přichytit se i na plachtách, vysavačových hadicích nebo bazénovém příslušenství, odkud se opakovaně vrací do vody.
Kde se nejčastěji vyskytují? Typicky na stinných místech bazénu – v rozích, za schody, u skimmeru nebo podél stěn, kam filtrace a cirkulace vody tolik nedosáhne. Pokud máte zastřešený bazén, kde voda není vystavena přímému slunci, může být výskyt žlutých řas naopak méně častý – UV záření ze slunce totiž samo o sobě pomáhá dezinfekci. Jenže v zastřešeném bazénu může být horší cirkulace vzduchu a vlhčí mikroklima, které žlutým řasám naopak v určitých podmínkách sedí.
Jak na žluté řasy: postup je podobný jako u zelených, ale s důrazem na mechanické kartáčování stěn a dna před chemickým ošetřením – a na výrazně vyšší dávku šoku (počítejte s trojnásobkem standardní dávky). Použijte algicid speciálně určený proti žlutým/hořčičným řasám, běžný přípravek nemusí stačit. A nezapomeňte vydezinfikovat i veškeré příslušenství – kartáče, vysavač, plachtu – jinak se řasy záhy vrátí.
Pokud objevíte v bazénu tmavé, téměř černé nebo šedozelené skvrny, které pevně přilnou ke stěnám a jdou ven jen s velkým úsilím – máte co do činění s černými řasami. A to je ze všech typů řas nejhorší zpráva.
Černé řasy (sinice, technicky vzato) mají na povrchu ochrannou vrstvu, která je chrání před dezinfekčními přípravky. Chlór na ně takřka nefunguje, dokud tuto vrstvu mechanicky nenarušíte. Usazují se nejhlouběji do pórů a nerovností povrchu, takže i na laminátovém bazénu se mohou zachytit v místech, kde je povrch poškrábaný nebo opotřebovaný.
Dobrou zprávou je, že na laminátových bazénech jsou černé řasy relativně vzácné, protože hladký laminátový povrch jim nedává moc míst k uchycení. Mnohem větší problém představují u bazénů s hrubším povrchem nebo u starších fóliových bazénů s poškozenou fólií.
Jak na černé řasy: nejprve každé místo důkladně kartáčujte tvrdým kartáčem – musíte mechanicky narušit ochranný povrch buňky. Teprve pak má smysl aplikovat chemii. Použijte trojnásobek standardní dávky chloršoku, speciální algicid proti černým řasám a nechte filtraci běžet nepřetržitě několik dní. Postup budete pravděpodobně muset opakovat 2–3x. Pokud se vám ani po opakovaném ošetření nepodaří skvrny odstranit, zvažte vypuštění bazénu a mechanické vyčištění stěn nasucho.
Pro rychlou orientaci – tady je stručné srovnání:
Projev: zelená, zakalená voda nebo zelené povlaky na stěnách
Odolnost vůči chlóru: nízká – standardní šokování většinou stačí
Náročnost řešení: střední (1–3 dny)
Projev: žluté, pískové nebo béžové skvrny na stěnách a dně, voda může zůstat čirá
Odolnost vůči chlóru: vysoká – potřeba vyšší dávky a speciálního algicidu
Náročnost řešení: vysoká (3–5 dní, možnost návratu)
Projev: tmavé, pevně přichycené skvrny na stěnách a dně
Odolnost vůči chlóru: velmi vysoká – nutné mechanické narušení před chemií
Náročnost řešení: velmi vysoká (několik cyklů ošetření, možné vypuštění)
Jako první odstraňte z hladiny a dna hrubé nečistoty – listí, hmyz, zbytky. Použijte síťku a bazénový vysavač nebo robota. Nemá smysl šokovat vodu, která je plná hrubých nečistot – jen plýtváte chemií.
Toto je klíčový krok, který spousta lidí přeskakuje a pak se diví, proč chemie nezabírá. Změřte pH vody (lakmusový papírek, kapková sada nebo digitální tester) a upravte ho na hodnotu 7,2–7,4. Pokud je pH příliš vysoké, použijte přípravek pH mínus. Pokud naopak nízké, pak pH plus. Po aplikaci přípravku zapněte filtraci a počkejte aspoň hodinu, než budete měřit znovu.
Pamatujte: bez správného pH nemá následující šokování smysl.
Jakmile máte pH v pořádku, přichází na řadu tzv. šokování – jednorázová aplikace vysoké dávky dezinfekce. Použijte chloršok (rychlorozpustný chlorový granulát) nebo jiný šokový přípravek podle doporučení výrobce. Dávkování se liší podle závažnosti situace – při výrazném zazelenání použijte dvojnásobek standardní dávky.
Šok aplikujte večer nebo za zhoršeného osvětlení – UV záření ze slunce by ho rychle rozložilo, a vy byste promarňovali chemii. Po aplikaci zapněte filtraci na celou noc (minimálně 8 hodin) a nechte přípravek pracovat.
Chloršok řasy zabije, ale algicid – přípravek proti řasám – zabrání jejich opětovnému růstu. Doporučuji přidat algicid jako doplnění šokování, zejména u stupně 2 a 3. Algicid přidávejte vždy zvlášť, ideálně s odstupem několika hodin po šokování.
Ráno po šokování přepněte šesticestný ventil na filtraci do polohy „Proplach" (Backwash) a properte písek zpětným proplachem. Nechte ho proplachovat 3–5 minut, dokud voda z odpadní hadice nebude čirá. Poté přepněte na „Oplach" (Rinse) na 30 sekund a teprve pak nastavte zpět na filtraci. Tímto krokem dostanete z filtru mrtvé řasy a nečistoty, které se tam zachytily.
Pokud jste písek nepropírali delší dobu nebo si nejste jistí jeho stavem, zvažte jeho výměnu. Filtrační písek by se měl měnit každé 3–5 let.
Po šokování nechte filtraci běžet nepřetržitě, dokud se voda nezačne čistit. U stupně 1 to může trvat 12–24 hodin. U stupně 2 počítejte s 2–3 dny. Průběžně kontrolujte stav a opakujte proplach filtrace, jakmile začne být zanesená – to poznáte podle zvýšeného tlaku na manometru (pokud ho máte).
Pokud voda stále zůstává zakalená, i když jsou řasy mrtvé (voda může zešednout nebo zbělat, ale zůstat neprůhledná), pomůže flokulant, neboli vločkovač. Tento přípravek způsobí, že se drobné částice shluknou do větších vloček, které se usadí na dně a vy je pak vysajete vysavačem. Flokulant aplikujte s filtrací nastavenou na „Cirkulaci" (bez filtrace přes písek), nechte ho pracovat přes noc a ráno pečlivě vysajte dno.
Poté co voda zezčistří, znovu změřte pH a hladinu chlóru a případně dolaďte. Teprve pak je bazén připravený ke koupání – hladina volného chlóru by měla klesnout pod 3 mg/l (ppm).
Pokud se vám ani po 4–5 dnech intenzivního ošetřování nepodaří vodu vyčistit, nebo pokud je voda od začátku v tak hrozném stavu (stupeň 3), může být ekonomicky i časově výhodnější vodu jednoduše vypustit a napustit čistou.
Vypuštění má samozřejmě své náklady – cena vody, nutnost doplnit sůl (pokud máte solinátor), znovu vyrovnat chemii. U bazénu o objemu 20–25 m3 to vyjde na cca 2 000–4 000 Kč. Někdy to ale prostě dává větší smysl, než týden zápolit s rezistentními řasami a spotřebovat spoustu drahé chemie.
Pozor: před vypuštěním vždy zkontrolujte hladinu spodní vody v okolí! U laminátových zapuštěných bazénů hrozí při prázdném bazénu a vysoké hladině spodní vody vztlaková síla, která může bazén vytlačit ze země. Pokud jste v oblasti s vysokou spodní vodou nebo čekáte vydatné deště, je lepší si napustit čerstvou vodu průběžně, než mít bazén zcela prázdný.
Jak jsem se sám přesvědčil, prevence je mnohonásobně jednodušší než léčba. Pár návyků, které mi od té doby zachránily spoustu nervů i peněz:
Ideálně 2–3x týdně, v horkých letních dnech klidně každý den. Malý digitální tester nebo kapková sada vás přijde na pár stovek a ušetří vám hodně práce.
Pokud nechcete ručně dávkovat pH mínus každý den, pořiďte si automatiku na pH, která hodnotu průběžně hlídá a přípravek dávkuje sama. Zainvestujete jednou hned na začátku a pak vám to práci výrazně ušetří. Já jsem si automatiku pořídil a nelituji.
U laminátových bazénů Krajča je solinátor dnes prakticky standard a není divu. Sůl ve vodě průběžně produkuje chlór, takže je dezinfekce konstantní a vy nemusíte každých pár dní sypat chlorové tablety. S dobře nastaveným solnátorem se zelené vody téměř nezažijete.
Jednou za 1–2 týdny proveďte zpětný proplach filtrace. Zabere to 5 minut a udržíte filtr v kondici.
Pokud nemáte bazén zastřešený, tyto situace jsou pro vodu v bazénu zátěžovým testem. Zkontrolujte chemii ihned poté a případně přidejte preventivní dávku šoku.
Termoizolační nebo bezpečnostní plachta snižuje odpařování a zároveň chrání vodu před prachem, pylem a hmyzem z nočního vzduchu – to vše jsou živiny pro řasy.
Stačí v horkých dnech jednou za 14 dní do bazénu na noc přilít vhodnou dávku algicidu a nechat filtraci běžet celou noc. Pozor nelíjte algicid do vody, když se v ní zrovna koupete, jedná se o dosti agresivní chemii a je potřeba dodržet časový odstup od dalšího koupání. Hlavně kvůli dětem, které si mohou vody sem tam loknout, a nebo se potápějí s otevřenýma očima.
Tohle je otázka, která se mezi majiteli bazénů hodně řeší, a odpověď není úplně jednoznačná. Z vlastní zkušenosti i podle toho, co slýchám od ostatních majitelů laminátových bazénů, platí jedno obecné pravidlo: zastřešený bazén má výrazně méně problémů se zelenými řasami, ale pozornost si zaslouží.
Proč zastřešení pomáhá proti zeleným řasám? Hlavní důvod jsou tři věci, které zelené řasy milují – sluneční světlo, teplo a přísun nečistot (pyl, listí, prach). Zastřešení bazénu eliminuje nebo výrazně omezuje všechny tři. Voda v zastřešeném bazénu se méně přehřívá, přijímá méně UV záření, které urychluje rozpad chlóru, a zároveň do ní padá podstatně méně organických nečistot zvenčí. Výsledek? Chemie drží déle, spotřeba přípravků je nižší a zelená voda je spíše výjimečná záležitost.
Já sám mám zastřešení a rozdíl oproti nezastřešenému bazénu souseda je znatelný. On řeší zazelenání každou sezónu, já za posledních pár let jednou.
Kde ale zastřešení situaci nijak zvlášť neusnadní – nebo ji může dokonce trochu zkomplikovat – jsou právě žluté a černé řasy. Ty tolik nevyžadují přímé sluneční světlo, zato jim vyhovují stinné kouty s horší cirkulací vody. A takových míst může být v zastřešeném bazénu trochu víc, zejména pokud zastřešení omezuje přirozené větrání. Vlhčí vzduch pod zastřešením také může usnadnit uchycení řas na okrajích bazénu a na pohyblivých částech zastřešení samotného.
Praktický závěr? Zastřešení je z pohledu péče o vodu jednoznačně výhoda – ale nenahrazuje pravidelnou kontrolu chemie a vizuální prohlídku stěn, zejména stinných míst a rohů. Pokud máte zastřešení, věnujte pozornost právě těmto místům při každém vysávání nebo čištění bazénu.
Zelená, žlutá nebo černá voda – každý typ řas je nepříjemný, ale rozhodně ne katastrofa. Pokud budete postupovat systematicky – od správného určení typu řasy, přes úpravu pH a šokování až po propírání filtrace – ve většině případů se s problémem do pár dní vyrovnáte.
Pokud se i přes správnou péči zelená voda vrací opakovaně, může být na vině zanešený nebo příliš starý filtrační písek, slabá filtrace nebo nefungující solinátor. V takovém případě se nebojte obrátit na nás – rádi vám poradíme, co může být příčinou, a doporučíme vhodné řešení.
Hezké koupání!
Podívejte se také na další tipy ke stavbě a provozu bazénu, které najdete v článku Pár tipů pro stavbu a provoz bazénu aneb na co si dát pozor? Poradíme Vám s výběrem bazénu, vhodného bazénového příslušenství i zastřešení.
Poradíme Vám s výběrem bazénu, vhodného bazénového příslušenství i zastřešení.
Nebojte se nás zeptat na cokoli, co Vás zajímá.